O dechu …

O dechu …

Být v souladu s životadárným vesmírem, s proměnlivostí přírody. Naplňováni a vyprazdňováni v neustále plynoucím rytmu. Vyživováni každičkým nádechem a s výdechem zbavováni všeho nepotřebného.
Celiství, bez cíle, bez úsilí, prostí všeho – pouze pobývající v přítomnosti.

Přicházení jara… Hřejivé sluneční paprsky šimrají květiny stále ukryté v zemi, dotýkají se keřů a stromů, příroda jako by ještě vyčkávala a spočívala v kratičké zádrži dechu před tím než se nadechne plně a zazelená se, vyraší a rozkvete v celé své kráse. Všechno má svůj čas. I příroda si ho dopřává a vše se projeví v pravou chvíli, nic se neuspěchá. Pokud ano, květy pomrznou a opadají…

Jak jsme na tom my v tomto jarním období? Nabiti a motivováni sluncem a prodlužujícími se dny, odhodláni k jarním očistám, půstům a aktivitám venku? Konečně sluníčko!!! Tedy sedneme na kolo, vytáhneme brusle, pobíháme po zahradě a nevíme, zda nejdřív sekat trávu, zasévat nebo odkrývat zazimované růže, a tak se pustíme do všeho najednou!

Vydechněme. Vyčkejme – stejně jako moudrá Matka Země. Naslouchejme svému tělu. Cítí se letos na jarní půstování? Chce jak mávnutím proutku „přeskočit“ ze zimního „nicnedělání“ do jara plného aktivit?  Musí být zahrada dokonalá a nemůžeme si sluneční paprsky vychutnat popíjením kávy na terase nebo procházkou?

Přeji vám nádherné probouzení se do té krásy –  moudře a tak, jak cítíte.

Ommm Shanti, Klára